Vaříte? Já ano. Rád a hodně. Pro rodinu, pro přátele. Často jsem přemýšlel, proč mne to tak baví. Ve své profesi se zabýváme poskytováním služeb, které tak nějak nejsou vidět. Chybí ten „hmotně zachytitelný výsledek lidské činnosti“, ta složená hromada uhlí, ten postavený přístřešek. Nějak se nedokáži pokochat pohledem na vytištěnou smlouvu nebo rozvodový rozsudek, byť jsem samozřejmě rád, když se nám nějaký projekt podaří dotáhnout ke spokojenosti klienta.
Takže přijdu domů z práce a odpočívám u vaření. Třeba takový hovězí vývar. Večer upečete kosti, pak to necháte táhnout celou noc, a druhý den večer ten polotovar zpracujete – 50% polévka, s domácí zavářkou a čerstvou zeleninou, zbytek do mrazáku jako základ dalších budoucích polévek.
Proč o tom píši – síla, chuť a nutriční hodnoty takové polévky jsou někde úplně jinde. Žádný masox, žádná Ečka.
A v práci? Tak se to snažíme dělat stejně. Někdy je to dražší, někdy pracnější. Ale je to poctivé.
Alexander Klimeš
